jak listí,co padá z nebe
cítím se...
jak zima co nechce
přesto zebe.

Jako rybka v mrtvém moři
jako kousek náplavu,
jak vězeň,co celu boří,
než mu spadne na hlavu.

Já jsem přesně tohle,
šnek v prvotřídní úlitě.
Je třeba zbořit úzký rozhled,
žít v realitě nové.
nové,jako ulité...

Tak kopu do zdí domečku
a mířím směle ven
nechci závoj,dlouhou vlečku
chci jen žít svůj sen.